Aktuality


Pomáháme pstruhům 2

---------------------

Pomáháme pstruhům 2. část

Čt 13.11. - potočák 62

V této části se budeme zabývat různými způsoby odchovu přírodního potočáka na chovných potocích a kapilárách. Nejprve si musíme uvědomit několik důležitých věcí - výskyt přírodního potočáka na tekoucích vodách závisí na možnosti úkrytů. Čím více úkrytů, ať přírodních, nebo umělých, se v toku nachází, tím více pstruhů se tam může vyskytovat. S rostoucí velikostí a stářím ryb se zvyšuje i náročnost na úkryt. Zatímco plůdku stačí větvička nebo lísteček, generační pstruh už potřebuje poměrně velký úkryt. Stejný úkryt může využívat i několik pstruhů. Každý tok má určitou tzv. odchovnou kapacitu, tedy takovou obsádku pstruhů, při které jsou vytvořeny okrsky-teritoria, která si každý jedinec hájí. Členitost dna a břehů, stejně jako do určité míry i hloubka vody jsou faktory, které rozhodují o početnosti obsádky pstruhů v toku. Odchovná kapacita je prakticky dána úkrytovými možnostmi v toku. V podmínkách našich vod, zejména tekoucích, je přírodní pstruh potoční rybou krátkověkou. To znamená, že se dožívá v průměru 3-5 let, starší jedinci se vyskytují v obsádce pouze ojediněle. S touto skutečností se stále nemůže smířit poměrně značná část rybářů, která věří, že zavedením ochranářských opatření (zvýšení lovné míry, hájení Po na několik let, omezení počtu lovících rybářů aj.) se dosáhne toho, že v jejich vodách pstruh doroste ve větším počtu do větších velikostí.


Pstruh potoční v listí

Je nutné si uvědomit jednu nezvratnou skutečnost, že přirozená úmrtnost působí na jednotlivé ročníky pstruha potočního bez ohledu na naše přání. Zjednodušeně v průměru můžeme počítat od stáří dvou let s 50% přirozenou úmrtností. To znamená, že jestliže máme v toku 100 dvouletých pstruhů, dožije se tří let 50 pstruhů, čtyř let 25 pstruhů, pěti let 12, šesti let 6 pstruhů atd. Podle dostupných informací byl ze zkoumaných 500 velkých pstruhů pouze jeden osmiletý.


Ideální podmínky k výtěru znamenají vysokou obsádku pstruhů, v současnosti zejména na menších tocích

Přírodní pstruh potoční v normálních podmínkách dosahuje prvním rokem vzrůstu 6-12 cm, druhým rokem 15-20 cm a třetím 20-25 cm. Samice pstruha (jikernačky) většinou dosahují pohlavní zralosti ve třetím roce života, ve velkých řekách pak až jako čtyřleté. Rychlost růstu je zcela závislá na potravní nabídce. Tam, kde má pstruh dobré podmínky k výtěru, v současnosti se to týká zejména menších toků, bývá velká obsádka pstruhů všech ročníků. Z toho důvodu je potravní zásoba toku maximálně využita a růst pstruhů je pomalejší. Může dojít až k přepstruhování, kdy z důvodů malého rybářského tlaku a zároveň vysokého počtu vysazovaných pstruhů dojde k překročení úkrytové kapacity toku. To způsobí destrukci teritoriálního uspodářání populace pstruha a ta pak vede ke zhoršení růstu, zvýšené mortalitě (úhynu) a migraci pstruhů z takového prostoru.


Menší tok s vysokou obsádkou pstruhů

Zároveň se změnou zemědělského obhospodařování půdy v podhorských oblastech a budováním čistíren odpadních vod dochází ke snížení znečištění živinami a tím k nižší úživnosti vod. Na druhé straně, ve velkých řekách nebo tam, kde je znemožněn výtěr pstruhů (zanesená trdliště, nemožnost tahu do přítoků z důvodu srážkových deficitů nebo pro množství neprůchodných staveb rozdělujících tok na krátké úseky bez možnosti tahu) bývá vzrůst pstruhů v důsledku přebytku potravy nadprůměrný. V posledních letech výrazně poklesl podíl násad jak pstruha potočního, tak lipana podhorního získaných z odchovných potoků a z odchovných rybníčků. V nich tvoří stále větší podíl násady získané z intevzivních chovů. (Často menší velikost, horší kondice, ale i odlišné chování jedinců z intenzivního chovu mohou být významným faktorem výrazně snižujícím úspěšnost zarybňování takovouto násadou).


Menší tok s ideálními podmínkami k výtěru a vysokou obsádkou pstruhů - při vysazování může dojít k „přepstruhování“

V důsledku už 150 let trvajícího umělého chovu pstruha potočního, kdy se jikry, plůdek a násady převážely mimo původní populace, zůstaly zbytky původních populací zachovány zcela výjimečně tam, kde jsou ještě regionální líhně získávající generační ryby z místních zdrojů. O většině našeho území můžeme říct, že je u nás jedna velká populace pstruha potočního, neboť byly částečně zničeny některé adaptace lokálních populací na místní specifické podmínky kódované geneticky. Pokud jde o vysazování pstruhů pocházejících z dovozů z Itálie či vysazování takzvaných Kolowratů nebo různých kříženců, je potřeba je jednoznačně odmítnout. Je nutné si uvědomit, že tito pstruzi byli šlechtěni k jiným účelům, než je vysazování do tekoucích vod. Jejich vysazování a křížení s původními populacemi může v dlouhodobém výhledu vést nejen k zmenšení, ale až k vymizení přírodních populací pstruha potočního. Vedlo by to k tomu, že místo desítek tisíc pstruhů všech věkových kategorií, kteří takovou populaci tvoří, bychom měli několik stovek pstruhů pocházejících z vysazení, sice v lovné velikosti, ale jinak bude tok bez obsádky.


Množství neprůchodných splavů a špatné podmínky k výtěru pstruha vedou k nízké obsádce s nadprůměrně rychlým růstem

Na závěr, než se budeme zabývat jednotlivými způsoby odchovu přírodního pstruha potočního, je potřeba si uvědomit, že tato činnost patří mezi nejvíce závislou na aktivní činnosti členů ČRS a zároveň mezi nejhůře finančně oceněnou. Většina místních organizací ČRS dotuje chov přírodního pstruha potočního. Dokud se i v podhorských oblastech ekonomicky vyplatí chovat v pstruhových rybnících kapra, protože za kilogram „násaďáka“ dostane organizace stejně jako za pět až šest dvouletých nebo tříletých přírodních potočáků, dokud se ekonomika chovu nezmění, nemůžeme očekávat změnu.

Jednotlivé způsoby chovu přírodního pstruha potočního na chovných potocích a kapilárách:
1. Chov na půlročka, slov na podzim
2. Chov na ročka, slov na jaře
3. Chov na ročka a druhým rokem na dvouletého pstruha bez dosazování plůdku, slovy na jaře - používalo se v šedesátých a na začátku sedmdesátých let
4. Chov v dvouletém nebo tříletém cyklu, slov na jaře nebo na podzim - v současnosti nejpoužívanější
5. Chov protipredátorový

Potom následují speciální způsoby chovu:
6. Chov v rybnících
7. Chov remontních pstruhů pro chráněné rybí oblasti
8. Chov generačních pstruhů a s tím související zimní chov v rybích lázních


Při snaze o překonání splavů dochází často k zaplísnění generačních pstruhů

Na začátku si řekněme něco o protipredátorovém chovu přírodního pstruha potočního. Jelikož naše organizace disponuje kromě pstruhové líhně a tří chráněných oblastí i značným počtem chovných potoků a kapilár, je možné některé vyčlenit pro zkoušení různých způsobů odchovu pstruha potočního. Když jsme byli konfrontováni se stále se zvyšujícími počty rybožravých predátorů a začalo docházet ke stále větší devastaci populací potočáka na chovných tocích, bylo nutné hledat způsob, jak se tomu bránit. Ke zkoušení tohoto způsobu odchovu potočáka bylo vybráno šest potoků a kapilár, které do té doby sloužily k chovu remontních pstruhů pro chráněnou rybí oblast sloužící k chovu generačního pstruha pro potřeby pstruží líhně.

Jedná se o dvě kapiláry, z toho jedna ústí do menšího pstruhového revíru a druhá do velké pstruhové řeky. Dále o dva nížiné toky, z nichž jeden se vlévá do velké řeky a druhý do toku, který slouží k chovu generačního pstruha a začal sloužit jako migrační trasa pro vydry. Dále jsou to dva horské potoky vlévající se do velké pstruhové řeky. Jeden je v úseku 500 metrů od vtoku do řeky a je regulovaný. Druhý je ve spodní třetině regulovaný, prostřední třetina byla zregulována a břehy zpevněny dřevěnými hatěmy a na toku se nacházejí prahy a teprve horní třetina je přírodní.


Na dva roky dojde k zmenšení průměrné velikosti

Při plánování tohoto způsobu jsme vycházeli z následujících údajů: z průměrné váhy pstruhů, která v našich podmínkách činí u ročního pstruha 5-10 g, u dvouletého 50-70 g a u tříletého 100-200 g. Dále z množství potravy, která činí u vydry říční 0,8-1 kg na den a u volavky popelavé, čápa černého a norka amerického 0,25 kg na den. Dále z kritického období, kterým je pro vydru a norka zimní období, stejně jako pro zimující populaci volavek. Kritické je také jarní období, kdy čáp černý a letní populace volavek hledají lokality s dostatkem potravy k zahnízdění. Dále jsme vycházeli z toho, že při elektrolovu se slovuje přibližně 70 % pstruhů, kteří se v toku nacházejí. Celý systém je založen na tom, že potoky se každý podzim sloví a každé jaro se zase vysadí plůdek.


Po několika letech se část dvouletých pstruhů úmyslně ponechává s cílem zvýšit počet generačních pstruhů

Při slovu se odlovují pstruzi nad 12 cm ve stáří dvou let a více a menší pstruzi v chovném toku zůstávají. Důsledkem bylo zmenšení průměrné velikosti pstruhů v toku na dobu dvou let. Potoky se staly pro predátory nezajímavými (podle našich zkušeností trvá dva až tři roky, než přestanou predátoři toky navštěvovat) a zároveň s rostoucím počtem ročních pstruhů, a posléze dvouletých a starších, se zvyšoval počet pstruhů, které se nepovedlo odlovit. Výsledkem je, že na uvedených tocích se nachází populace pstruha potočního složená ze všech ročníků. Při podzimním slovu dojde k odlovu prakticky většiny pstruhů využívajících úkrytů, ve kterých se mohou stát potravou pro predátory, zatímco tam, kde jsou úkryty z hlediska predátorů obtížně prolovitelné, část populace zůstává. V takovýchto podmínkách převyšuje výdej energie potřebný k získání potravy energii získanou ulovením kořisti, což představuje energetický deficit. Po několika letech došlo k tomu, že na podobných místech se část dvouletých pstruhů úmyslně ponechává s cílem zvýšit počet generačních pstruhů. Vybírají se místa na středních a horních částech toků, zatímco části v blízkosti soutoku s větší řekou či potokem se prolovují co nejpečlivěji.

 

Při vysazování plůdku preferujeme vysazování s jednou třetinou až jednou čtvrtinou váčku, kdy plůdek je už samostatný, začíná přijímat potravu, ale zároveň má ještě dostatek zásob ve váčku, aby nezávisel pouze na přírodní potravě. Dáváme přednost mělkým místům při okrajích toků a místům s minimem větších úkrytů, stejně tak se vyhýbáme i tůňkám, splávkům a podobně. Je to z důvodu výskytu větších pstruhů - hrozí z jejich strany zvýšená predace. Případné větší ztráty na plůdku jsou kompenzovány zvýšeným počtem generačních pstruhů, kteří takové toky ve zvýšené míře vyhledávají v době výtěru. Ačkoli je část generačních pstruhů odlovena pro potřeby pstruhové líhně, zbývající část bohatě stačí na doplnění ztrát. Zároveň s tím se část násady vysazuje na velké pstruhové řece poblíž těchto přítoků, aby se pstruhům po dosažení pohlavní dospělosti umožnil tah na trdliště na těchto tocích.


Až horní třetina je přírodní

Nyní si uveďme několik čísel pro porovnání. Když jsme uvedené toky v roce 2007 přebíraly od skupin, ročně se v nich průměrně odlovovalo při dvouletém cyklu 800-1 600 pstruhů ve věku Po2-PoG. Na tocích se nevyskytovaly vydry ani norci a volavky a černí čápi pouze minimálně.
V roce 2007 sloveno 1 569 Po2-Po Gen
V roce 2008 sloveno 1 870 Po2-Po Gen
V roce 2011 sloveno 4 041 Po2-Po Gen
V roce 2012 sloveno 4 996 Po2-Po Gen
V roce 2013 sloveno 5 291 Po2-Po Gen

Na potoce, který byl v minulosti v úseku 500 metrů od vtoku zregulován, se do převzetí nehospodařilo.
V roce 1993 sloveno 778 Po2-Po Gen
V roce 1995 sloveno 1 332 Po2-PoGen
V roce 2001 sloveno 120 Po2
V roce 2003 sloveno dokonce jen 26 Po2!

Po opětovném zahájení hospodaření bylo v roce 2008 sloveno 217 Po2-PoGen. V roce 2009 bylo sloveno 642 Po2-PoGen. V současnosti se zde odlovuje průměrně 950-1 000 Po2-Po3 a k tomu 50 až 100 matek pro umělý výtěr, přičemž počet pstruhů táhnoucích na trdliště dosahuje několika stovek. K chovu se přitom využívá spodní část toku, zatímco horní část byla vyčleněna jako genetická rezervace.


Když byl tento potok 500 m od vtoku do řeky zregulován a zvýšil se tlak černých čápů, přestalo se na něm hospodařit - v r. 2003 sloveno 26 Po2. Po obnovení hospodaření a zavedení protipredátorového chovu se tu ročně odlovuje 950-1 000 Po2-3 a 50-100 matek, přičemž počet táhnoucích generačních pstruhů dosahuje několika stovek

Daleko zajímavější jsou údaje z nížiného toku, který ústí do bývalého revíru vyčleněného kdysi pro generační pstruhy a lipany pro potřeby pstruhové líhně. Protože se jedná o tok o vysoké úživnosti, byl od roku 2007 vyhrazen k chovu remontních a generačních pstruhů potočních.

Pro srovnání:
V roce 1993 sloveno 813 Po2-PoGen
V roce 1999 sloveno 1 780 Po2-PoGen
V roce 2003 sloveno 837 Po2, 200 mlíčáků a 276 matek
V roce 2008 sloveno 157 matek, 258 mlíčáků a 514 remontních pstruhů ve věku Po2-3. Celkem: 929 Po, přičemž většina remontních pstruhů byla ponechána v toku.

V roce 2009 začaly tok používat jako migrační trasu vydry. Na podzim v roce 2009 bylo sloveno 64 matek a 81 mlíčáků. Pro znatelný úbytek byl remontní pstruh ponechán. V roce 2010 byly sloveny 4 matky a 6 mlíčáků, celkem 10 pstruhů, a byl zaznamenán pouze ojedinělý výskyt Po2. V té době došlo k vyhubení vranky, která se do té doby v potoce ve velkém počtu vyskytovala. V roce 2011 bylo sloveno 10 matek a 156 Po2-3, celkem 166. V roce 2012 bylo sloveno 45 matek a 588 Po2-3, celkem 633, a v roce 2013 bylo sloveno 72 matek a 535 Po2-3, tedy celkem 607, přičemž část Po2 byla na zkoušku ponechána v úkrytech z hlediska predátorů těžko prolovitelných. Na tomto potoce se v současnosti využívá spodní část. I když horní část prochází obydlenou oblastí, nelze ji pro malý počet nepřístupných úkrytů využívat.


Potok, na kterém bylo v r. 2010 kvůli vydrám sloveno 10 pstruhů. Díky zavedení protipredátorového chovu se v r. 2013 slovilo 72 matek a 535 Po2-3, celkem 607 pstruhů, přičemž část dvouletých byla ponechána v toku

Na jmenovaných tocích se v současné době využívá maximálně jejich odchovná kapacita a žádné masivní zvyšování počtu PO nelze bez budování rybích úkrytů očekávat. Tento způsob chovu je vhodný tam, kde je neúnosně veliký tlak predátorů, a rovněž tam, kde kromě chovu násady na zarybnění sportovních revírů chceme dosáhnout přirozeného stavu, kdy se i na menších potocích a kapilárách vyskytovala populace přírodního pstruha potočního složená ze všech ročníků. Příště si řekneme něco o ostatních způsobech chovu přírodního pstruha potočního.

Petrův Zdar

--------------------

 

Pomáháme pstruhům

--------------------------------

Pomáháme pstruhům

Zajímavý článek o možném přizpůsobení prostředí pro odchov pstruhů:

 

Út 30.9. - potočák 62

Po roce 1990 došlo k ukončení zemědělské činnosti v podhorských oblastech a v důsledku toho se půda, jež byla od středověku kypřena a orána, nyní udržuje ve fázi trvalého travního porostu. Při údržbě se pěchuje zemědělskou technikou, podle posledních průzkumů až do hloubky sedmi metrů. V celé naší republice se jedná o jednu čtvrtinu zemědělské půdy, což je 800 000 hektarů. Naprostá většina z toho je v podhorských a horských oblastech, tedy v pramenných oblastech mnoha toků. Výsledkem této činnosti jsou stále častější lokální povodně a zároven obrovský úbytek vody v tocích.



Příkladem může být Liberecko. Ve stejné oblasti, kde v roce 2010 došlo k povodním, spadlo v osmdesátých letech jednou tak velké množství srážek za stejné časové období a k žádným povodním nedošlo. Během posledních let v jarním období voda z tajícího sněhu pouze rychle odteče, místo aby se vsákla. Z tohoto důvodu se na tocích vyskytuje letní stav průtoků často již od konce března, zatímco dříve byl letní průtok až od června. Jestliže v minulosti menší deštové srážky neovlivňovaly podstatným způsobem stav vody v tocích, v současné době naopak tyto srážky způsobují prudké zvýšení hladiny toků, což často trvá pouze několik hodin. Tím dochází k zanášení toků a tůní.


Trubky o průměrech 40 až 110 mm

Trubky s odbočkami

Celou situaci zhoršují takzvané protipovodňové úpravy toků, což je honosný název pro regulace. Místo toho, aby se voda zdržovala v povodí malých toků a docházelo k jejímu postupnému odtékání, odvádí se v důsledku regulací rychle pryč a to zákonitě musí vést k povodním. V ekosystémech v podhůří situaci zhoršují rostoucí počty kormoránů, kteří zdevastovali rybí populace na mnoha řekách. To vede k tomu, že ostatní druhy rybožravých predátorů jsou nuceni se přesouvat do podhorských a horských oblastí toků, které pak nejsou schopny rostoucí počty predátorů uživit. Například u vydry došlo ke zvýšení počtu z přibližně 300 kusů v roce 1990 na 6 500 kusů v roce 2012, přičemž největší koncentrace byla zjištěna na Havlíčkobrodsku. Ve čtverci deset krát deset kilometrů se napočítalo 34 vyder.


Znehodnocovací otvory

Trubky jsou pružné

Toto všechno vede k obrovskému úbytku ryb a obojživelníků a k hroucení celých ekosystémů na řadě menších toků v řádu několika měsíců. Zatímco situaci u obojživelníků nelze řešit bez snížení počtu predátorů, u ryb je to přece jen jednoduší - celou problematiku lze zlepšit budováním vhodných rybích úkrytů.


Chovný potok bez přirozených úkrytů


Úkryty jsou kvůli focení odkryté, jinak je zakrývají malé kameny

Při řešení problému s rybími úkryty jsem si nejdříve položil otázku, co od rybího úkrytu očekávám a jaké by měl mít vlastnosti:

za prvé - nízkou pořizovací cenu,
za druhé - dlouhou životnost, 
za třetí - snadnou montáž a
za čtvrté - musí zároveň sloužit jako ochrana před predátory.

Když splní tyto podmínky, lze rybí úkryty použít ve velkém.

Při testování různých materiálů se mi nejvíce osvědčily trubky na odpad v šedé barvě (HT systém). Tyto trubky se spojují zasunutím přes těsnicí kroužky, vyrábí se v délkách od 15 cm do dvou metrů a v průměrech od 30 do 110 mm. Jsou vyrobeny z pružného materiálu, nedají se lepit ani ohřívat, což je důležité proti zcizení. Průměrné ceny trubek za běžný metr jsou u průměru 40 mm 26 Kč, u 50 mm je to 36 Kč, u 75 mm 56 Kč a u110 mm 112 Kč.


Normálně najdou pstruzi úkryt pod trávou, ovšem kvůli vydrám to nestačí - pod trávou je umístěn rybí úkryt

Pokud jde o vhodnost jednotlivých průměrů pro různé věkové skupiny pstruhů potočních a doprovodných druhů ryb, zjistil jsem následující: Trubky o průměru 30 mm v délce 0,5-1 m využívali jako úkryt roční pstruzi potoční, dále vranky, střevle, mřenky a menší jedinci raka říčního. Trubky o průměru 40 a 50 mm v délce 1 m používali dvou- a tříletí pstruzi potoční a větší jedinci raka říčního. Trubky o průměru 75 a 110 mm v délce 1 m používaly všechny věkové skupiny pstruhů včetně generačních.


Horský potok s malým množstvím přírodních úkrytů, bez úprav vhodný pouze k chovu pstruha obecného do stáří jednoho roku

Počet pstruhů v jednotlivých úkrytech se lišil podle hustoty obsádky, délky rybího úkrytu a charakteru toku (dostatek přirozených úkrytů, nebo jejich nízký počet). Většinou došlo k osídlení úkrytu během jednoho až dvou dní. Nejdéle to trvalo šest dní na toku s velice nízkou obsádkou pstruhů. Počet zjištěných jedinců při kontrole za jeden měsíc po instalaci se v jednotlivých rybích úkrytech pohyboval od tří do 11 kusů pstruha potočního, kdy větší průměry osídlovalo více věkových skupin. Například u potrubí o průměru 75 mm se jednalo o věkové skupiny od “ročka” po generačního pstruha.

A jak rybí úkryt vyrobit? Teoreticky by mělo stačit zakoupení trubek, ale riziko odcizení je vysoké. Proto je vhodné trubky znehodnotit. To lze provést vyjmutím těsnicích kroužků. A protože se jedná o pružný materiál, který se nedá ani lepit, ani vytvářet hrdla ohřevem jako u klasických novodurových trubek (materiál se při ohřevu začne pálit, aniž by změkl), je vhodné trubky proděravět ve vzdálenosti 5-20 cm. Díry lze snadno realizovat vrtačkou, hřebíkem, šroubem, postačí i špičatý nůž nebo naříznutí plátkem na železo.


Místo vhodné pro úkryt

Rybí úkryty umisťujeme podél břehu. K ukotvení stačí v tocích, kde se nachází větší kameny, položit na trubky několik kamenů. Při umisťování na regulované toky nebo tam, kde se nenachází dostatek kamenů, je potřeba úkryt ukotvit jinak. Lze to provést “roksorem” o menším průměru, který v horní části ohneme podle průměru trubky. Vytvoříme tak hák a roksor zapíchneme do dna nebo břehu. Stejně můžeme také roksor prostrčit otvory, které jsme vytvořili, a zapíchnout do dna. Pokud si to chceme zjednodušit, stačí na konci trubky protáhnout otvorem provaz či pletenou šnůru, do břehu zapíchnout kolík a trubku přivázat. Můžeme vytvořit i rybí úkryty o značné délce, kdy po jednom metru vsadíme buď odbočku, nebo T‑kus a připojíme další trubku. To už záleží na iniciativě každého. Rybí úkryty lze používat buď jako stálé, nebo jako mobilní. Dají se přesouvat po tocích podle potřeby. Lze je vytvořit také zakopáním trubky do břehu. Tehdy je lepší do hrdla umístit zátku, která stojí pár korun, aby nedocházelo k zanášení úkrytu, a ponechat volný pouze konec vyčnívající do vody.


Hluboká tůň bez přirozeného úkrytu. Do vybudování umělého úkrytu pouze roční pstruh obecný, v součastnosti průměrně sedm až deset pstruhů včetně generačních

Trubky o průměru 75 a 110 mm lze použít na vybudování prahu a zároveň rybího úkrytu tak, že konce trubky zapustíme do břehu. Do trubky vyřízneme vstupní otvory, které umisťujeme vždy po proudu. Velikost vstupních otvorů se řídí druhem a velikostí ryb, pro které je rybí úkryt určený. Další možností je vytvořit práh z několika kratších trubek, mezi které vsadíme redukované odbočky nebo T-kusy, například 110 na 50 apod. Tato varianta je  dražší, ale s ohledem na životnost rybího úkrytu pohybující se v řádu desítek let se i tato varianta vyplatí. Do horní části takto vytvořeného prahu je potřeba udělat dvě až tři dírky, aby z trubky mohl uniknout vzduch a trubka se zavodnila. Jinak by v ní mohla vzniknout vzduchová bublina.



Nejlépe je ze začátku vytvořit kratší zkušební úsek, kde rybí úkryty umístíme ve vzdálenosti pěti až deseti metrů od sebe. Myslím, že po vyhodnocení účinnosti ve srovnání s úseky, kam rybí úkryty nepoloženy nebyly, se každý bude moct přesvědčit o funkčnosti těchto typů rybích úkrytů. Pro nízkou pořizovací cenu a snadnou montáž lze HT trubky úspěšně použít na rozvody vody a odpadů na líhních a sádkách.

Petrův ZdarAutor: potočák 62 - ®

-------------------------------------------------------

 

Usnesení VČS 2014

------------------------------------------------

Usnesení z výroční schůze 15.2.2014

 

  • Rybářské závody dne 26.4.2014
  • Počet kaprů na Jordánku - 20 ks za rok - 45-60 cm (ale platí dle RŘ 2ks denně!!)
  • Vypracování finančního plánu
  • Zvolen nový výbor:     Předseda:                     Hlaváček Martin

Místopředseda:             Hlaváček Radim

Jednatel:                      Kulhánek Miloslav

Hospodář:                    Kněžourek Lukáš           T

Zástupce hospodáře:     Poláček Miloš

Pokladník:                     Borůvka Tomáš

Referent majetku:         Dubenecký Jindřich

  • Zvolena revizní komise:  Dubenecký Kamil

Klener Josef

Zrno Václav

  • Ples se bude konat dne 17.1.2015
  • Schválen odkup zbylé části Malého Jordánku
  • Schválen nákup sekačky(mulčovače)
  • Schůze    ............členská - 26.9.2014 od 19.00 víceúčelový dům č.5 na náměstí

...........výroční - 14.2.2015 od 18.00 restaurace Sousedský dům v Miletíně

 

Na dnešní schůzi bylo přítomno 31 členů (10 omluveni).

Výroční členská schůze byla usnášeníschopná.

-----------------------------------------------------

 

Výbor 2014

---------------------------------------------

Rozdělení nově zvoleného výboru:

 

Výbor MO ČRS Miletín:

Předseda:                  Hlaváček Martin........ tel. 777069036      Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Místopředseda:           Hlaváček Radim........ tel. 777018338      Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Jednatel:                    Kulhánek Miloslav......tel. 604285344       Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Hospodář:                  Kněžourek Lukáš........tel. 774529743      Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Zástupce hospodáře:   Poláček Miloš.............tel. 604807460     Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Pokladník:                  Borůvka Tomáš...........tel. 737654919 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript (správa web)

Referent majetku:       Dubenecký Jindřich......tel. 737334755

-------------------------------------------

 

schůze výbor

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Schůze výboru v pondělí dne 5.1.2015 od 19.00 víceúčelový dům č.5.

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Zákaz

------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ!!

Zákaz vjezdu všech motorových vozidel na hráz Jordánku a kolem celého rybníku!

------------------------------------------------------------------------------------


 

schůze výbor

INFO!Na poslední schůzi se výbor MO dohodl,že shůze budou každé první pondělí v měsíci!

 

Výstava rybaření

-----------------------------------------------------------------------------------------

Výstava Rybaření 2013 - sleva na vstupné a program

Kategorie: Všeobecné

7.-10.3.2013 Brno – Výstaviště
PODROBNÝ SCÉNÁŘ DOPROVODNÉHO PROGRAMU

1.Centrální pódium:

Čtvrtek 7.3.2013
10.00 hod. Zahájení moderátorem, přivítání, seznámení s denním DP
10.15 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA + prezentace školy
11.00 hod. Přednáška (bude doplněno)
11.45 hod. L. Roza - MUŠKAŘSKÉ ZÁVODY A MS VE SLOVINSKU 2012
12.30 hod. SRŠ TŘEBOŇ-FILETOVÁNÍ KAPRA +vaření + prezentace školy
13.15 hod. Prezentace škol á 20 min.(Mendelu, Jihoč UNI)
14.00 hod. „LÁMÁNÍ PRUTŮ“
15.00 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA + prezentace školy
15.30 hod. LOSOVÁNÍ DENNÍ TOMBOLY a FOTOSOUTĚŽE
16.00 hod. L. Novotný: LOV KAPRŮ NA LABI A V ZAHRANIČÍ
16.45 hod. Přednáška (bude doplněno)
17.55 hod. Taneční vystoupení
18.00 hod. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ VÝSTAVY RYBAŘENÍ PRO VYSTAVOVATELE, PŘÍPITEK, RAUT

Pátek 8.3.2013
9.45 hod. Zahájení moderátorem, přivítání, seznámení s denním DP
10.00 hod. SRŠ TŘEBOŇ-FILETOVÁNÍ KAPRA +vaření + prezentace školy
10.45 hod. M. Blažek: LOV VELKÝCH KAPRŮ NA SVAZOVÝCH VODÁCH
11.30 hod. Přednáška Firma MAX CARP
12.15 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA+ prezentace školy
13.00 hod. M. Blecha, Jiří Matej: ZÁKLADY PLAVANÉ
13.45 hod. SOUTĚŽ O NEJRYCHLEJŠÍHO JEDLÍKA
14.15 hod. SRŠ TŘEBOŇ-FILETOVÁNÍ KAPRA +vaření + prezentace školy
14.45 hod. Prezentace škol á 20 min. (Mendelu, Jihoč. UNI)
15.30 hod. LOSOVÁNÍ DENNÍ TOMBOLY a FOTOSOUTĚŽE
16.00 hod. L. Roza - MUŠKAŘSKÉ ZÁVODY A MS VE SLOVINSKU 2012
16.45 hod. LOSOVÁNÍ CEN, SOUTĚŽ (SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA)

Sobota 9.3.2013
9.30 hod. Zahájení moderátorem, přivítání, seznámení s denním DP
10.00 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA+ prezentace školy
10.45 hod. T. BLAŽEK: LOV VELKÝCH KAPRŮ Z LODI V ZAHRANIČÍ
11.30 hod. Ray SMITH: CARP-R-US . HÁČKY ATS TECHNOLOGY
12.15 hod. VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE VYSTAVOVATELŮ, LOSOVÁNÍ A PŘEDÁNÍ HLAVNÍCH CEN HODNOTITELŮ.
13.00 hod. SRŠ TŘEBOŇ-FILETOVÁNÍ KAPRA +vaření + prezentace školy
13.45 hod. Prezentace škol á 20 min. (Mendelu, Jihoč. UNI)
14.30 hod. Přednáška DARELL PECK (?)
15.30 hod. LOSOVÁNÍ DENNÍ TOMBOLY a FOTOSOUTĚŽE
16.00 hod. Jakub Vágner- PŘEDNÁŠKA Z CEST (?)
17.00 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA

Neděle 10.3.2013
9.30 hod. Zahájení moderátorem, přivítání, seznámení s denním DP
10.00 hod. SRŠ TŘEBOŇ-FILETOVÁNÍ KAPRA +vaření + prezentace školy
10.45 hod. Jan DUFEK: LOV VELKÝCH KELERŮ PŘÍVLAČÍ (Rybaření Norsko)
11.00 hod. Přednáška DARELL PECK (Jakub Vágner - PŘEDNÁŠKA Z CEST)(?)
12.00 hod. SRŠ VODŇANY - FILETOVÁNÍ KAPRA + prezentace školy
12.45 hod. Prezentace škol á 20 min.(Mendelu, Jihoč. UNI)
13.30 hod. Soutěž v pojídání rybích prstů pro děti i dospělé
SOUTĚŽ O NEJRYCHLEJŠÍHO JEDLÍKA
14.15 hod. VYHLÁŠENÍ FOTOSOUTĚŽE A PRODEJ ZBYLÝCH FOTOGRAFIÍ

(Změna programu vyhrazena)


2. KINO – VIDEOPROJEKCE
Program kina bude vyvěšen na místě a na webových stránkách bvv.cz

3. Ostatní prostory DP budou využity k nácviku muškaření, praktické jízdě na elektrokolech, soutěžím v hodu sítí na terč, poznávání ryb, lovení zajímavých cen z bazénu aj.

4. FOTOSOUTĚŽ - návštěvníci hlasují ve dvou kategoriích pro nejhezčí 3 fotografie. Každý den se bude vyhlašovat průběžné pořadí fotografií a budou vylosováni tři hlasující návštěvníci, kteří obdrží zajímavé ceny. V neděli budou vyhlášeny 3 nejhezčí fotografie v obou kategoriích a hlavní cena pro hlasujícího návštěvníka s platným hlasovacím lístkem (tzn. že jsou vyplněné všechny údaje na hlasovacím lístku)

Vstupné s 50% slevou

Rybaření 7. - 10.3.2013:
Postup registrace firemní pozvánky:
- jděte na stránky www.bvv.cz/rybareni
- klikněte na odkaz "REGISTRACE NÁVŠTĚVNÍKŮ"
- zadejte registrační kód RYBA13
- vyplňte zobrazený formulář a odešlete

Po registraci Vám bude emailem zaslán voucher (pdf), který si vytiskněte. Voucher Vás opravňuje k využití 50 % slevy na vstupném, které s platným voucherem činí 80,- Kč.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Plakát závody Jordánek

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Výstava

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

POZVÁNKA NA VÝSTAVU FOR FISHING 2013

Český rybářský svaz si Vás dovoluje pozvat do Prahy do Letňan na rybářský veletrh FOR FISHING 2013. Současně Vás zveme na prohlídku expozice ČRS, která bude věnována prezentaci rybářských revírů všech ÚS a Rady ČRS prostřednictvím mapy ČR (rozměry 4 x 2,25 m) s vyznačením jejich polohy. Dále bude expozice věnována pomoci handicapovaným rybářům a sportovní a mezinárodní činnosti. Součástí expozice ČRS budou akvária s rybami.

Po celou dobu výstavy budou na stánku ČRS návštěvníkům k dispozici odborní pracovníci Svazu, kteří Vám rádi odpoví na Vaše dotazy z oblasti legislativy, Rybářského řádu, akvakultury, životního prostředí, ichtyologie a závodního lovu ryb.

INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY

Termín: 24. - 27. 1. 2013
Místo: PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9

Otevírací doba:

24. - 25. ledna 2013 / 10.00 – 18.00
26. ledna 2013 / 9.00 – 18.00
27. ledna 2013 / 9.00 – 16.00

Vstupné:

základní vstupné – 150 Kč

děti do 12 let a ZTP – zdarma

Parkovné: 100 Kč

Bližší informace naleznete na http://for-fishing.cz/2013/cz/intercept.asp

Těšíme se na Vaši návštěvu!

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Výročka

-----------------------------------

Dne 15.2.2014 od 18.00

se koná

výroční členská schůze

v restauraci Sousedský dům v Miletíně na náměstí.

--------------------

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>